BATÁTY

Batáty jsou kořenové hlízy tropické rostliny povijnice batátové (Ipomoea batatas). Tyto hlízy mohou mít různé tvary a barvy. Batáty pocházejí  z tropických a subtropických oblastí Střední Ameriky, jejich domovinou je především mexický poloostrov Yucatan, Venezuela a Kolumbie. Sladké brambory jsou jednou z nejdůležitějších tropických plodin. Jde o plazivou rostlinu, jejíž výhonky často dosahují až pětimetrové délky. Květy mají různou barvu – od levandulově modré až po červenofialovou. Hmotnost hlíz u jedné rostliny je různá, mohou vážit od 0,5 kg až po 5 kg.

Od brambor se batáty liší podlouhlým tvarem, některé hlízy mohou vážit až půl kilogramu. Základní rozdíl je v barvě slupky a dužiny. Červené batáty mají oranžovou dužinu a nejlépe se hodí k vaření a zapékání. Dužina bílých batátů bývá nažloutlá, vynikající jsou smažené nebo nastrouhané do těsta na pečení. Oranžová odrůda se pěstuje zejména v Severní Americe (Severní Karolina a Louisiana), kde se nazývá „jam“. Existují také vodní batáty (Ipomoea aquatica), které rostou v jihovýchodní Asii.

Podobně jako brambory mají batáty mnohostranné využití v kuchyni. Často se nemusí ani loupat a stačí je dobře očistit kartáčkem. Můžeme je vařit, péci i smažit. Podávat se mohou naslano, ve formě bramborové kaše, polévky nebo je můžeme přidávat i do salátů. Batáty jsou chutné i ve sladké kuchyni. Přidávají se do těsta na pečení koláčů, buchet či narozeninového dortu. Batáty se dají připravit i jako chipsy či marmeláda.

Energetická hodnota batátů je asi o polovinu vyšší než u brambor. Hlízy obsahují 70% vody, 18% škrobu a 6% cukru. Sladkou chuť batátů zajišťuje fruktóza, glukóza a sacharóza. Batáty obsahují zvýšené množství karotenoidů, bílkovin, vitamínu A, B6 a C, vápníku, draslíku, železa a také nerozpustné vlákniny. Právě zvýšené množství vlákniny je řadí je k nejvýživnějším druhům zeleniny.

Batáty obsahují beta karoten, díky kterému mají výrazně zářivou barvu. Beta karoten je silný antioxidant, který působí jako prevence proti vícero druhům rakoviny. Zásluhou vysokého obsahu vitaminu E prospívají lidskému srdci a očím. Podobné účinky jako beta karoten má i kyselina chlorogenová obsažená v dužině batátů. Dále ve „sladkých bramborách“ najdeme kyselinu kávovou, lutein, zeaxatin a pektin. Nechybějí ani rostlinné steroly, které snižují hladinu cholesterolu v krvi a váží na sebe karcinogenní látky v zažívacím traktu. Batáty patří mezi nejvýživnější druhy zeleniny a jejich konzumace se doporučuje i při dietách, kdy chceme shodit nějaké to kilo navíc.

BATÁTY – sazenice

Sazenice povijnice batátové je tropická víceletá rostlina nenáročná na pěstování. Její listy mají pestrou paletu barev od světle žluté přes zelenou až po tmavou, téměř černou. Sladký brambor se hodí do výsadby s letničkami a ale i jako pokojová rostlina.

Batáty se sázejí na jaře nebo začátkem léta do květináčů či záhonů. Kvetou během krátkých dní až do září. Rostlina nesnáší mráz, proto ji na zimu přestěhujte do místnosti na světlé a teplé místo. Batáty ven vynášejte podle počasí nejdříve v květnu.

Daří se jim ve vápenaté a písčito-hlinité půdě. Pro pěstování v nádobě postačí klasický substrát obohacený o živiny. Rostlinu zavlažujte mírně. Ve vnějším prostředí sladké brambory vyžadují místo chráněné před větrem, které je světlé a teplé.